pátek 19. září 2014

OREL BĚLOHLAVÝ

A tak jsem si dneska opět kreslila, čmárala, sketchovala… to je fuk… Uzmula jsem své drahé sestře novou pentelku, kterou si včera koupila, a dala jsem se do kreslení. Nejdříve jsem nevěděla, co bude mou dnešní objetí, ale nakonec to byl zase orel. Tentokrát však bělohlavý.

Není to nic světoborného. Pár tahů pentelkou, ale zase jsem zkusila něco jiného. Pentelka tomu dala jiný rozměr a tak…

A tak jsem za zvuků coveru Into the West od Petera Hollense, dala do kreslení (bože, jo, poslouchám to stále dokola. I love it.) Šlo to tak nějak samo. Na to, že jsem nevěděla, jak si počnu s peřím, jsem to potom nějak vykoumala… Zase jenom tahy doleva a doprava a co z toho může vzniknout. Vážně, ale vážně se mám ještě co učit… Času dost.

No a možná se ptáte nebo si klepe na čelo, proč je to v tématu týdne Za hranicí reality. To proto, že pan Bělohlavý orel je tak trochu víc za hranicí reality. Ve srovnání s fotkou určitě. Chvilku jsem i přemýšlela, že bych se tvářila, že je to havran, ale ti zase mají jiný zobák a tak vůbec… Takže prstě orel. Jenom ne tak úplně.

Celé tohle "něco" trvalo asi hodinku. Potřebovala jsem se něčím zabavit, než se mi nainstaluje LOL a taky vypnout a nepřemýšlet. Což se povedlo...

Za kvalitu té fotky se vážně omlouvám. Nemohla jsem se domluvit s Karlem (foťák)




Jak vypadá originál/fotka, se můžete podívat tady.

OREL BĚLOHLAVÝ


Okay, tak jsem si zase kreslila a zase z toho něco vylezlo. Kreslila jsem dnes to konkrétně Orla sklaního. Protože jsem měla volno a neměla jsem do čeho píchnout. Dlouho jsem hledala, co bych nakreslila, až mi do rány přišel tady pan Orel... Dal mi pěkně zabrat. Hlavně začátek. Ke konci se mi už nedařilo dosáhnout toho, čeho jsem chtěla a tak už jsem s jela to svoje....

Trvalo to +- 4 hodiny (aspoň podle playlistu, který jsem si dávala z youtube). No a to spodní "peří" je tam už jenom proto abych to nějak zakončila. Křídlo budu možná ještě dodělávat.
Celé je to takové divné a pohnuté. Žel, vidím to až teď, když už nekreslím... Oči jinak, zobák jinak, peří jinak... Všechno špatně -_- Nicméně, účel to splnilo. Na chvilku jsem vypnula a přesunula se z reality do prázdna. Žádné myšlenky, nic... Jenom tužka a papír


pátek 5. září 2014

RECENZE: MĚSÍČNÍ ZAHRADY

IMG_4956

Císařovna Laseen touží po moci. Touží po tom, ovládnout celý kontinent Genabakis, který by si podrobila, ale přesto všechno ji ještě některá svobodná města odolávají. Hlavně Dřevnov a Darúdžistán. Na scéně jsou vrahové, mocní mágové a další zajímavé postavy. Císařovna se však chce zbavit i všech stoupenců, bývalého císaře, kterého svrhla a nastoupila na jeho místo. Jde o Paliče mostů, elitní jednotku, kterou se snaží zničit… Do toho všeho však ještě mohou zasahovat nejrůznější síly božstev, pánů temnot, jejich „psích mazlíčků“ nebo postav, které byste raději nechali spát pod zemí (kde je nechali před spousty let), už jenom z toho důvodu, že se jedná o velké tyrany…
Příběh z Malazské knihy padlých, je dobrodružné, originální a hlavně napínavé fantasy, které svůj příběh rozehrálo na více než 500 stránkách.