KNIHOMOLOVY PROBLÉMY 1/2

září 07, 2015

kp


Mám tady pro Vás jeden článek na téma knihomolovy problémy. Známe je určitě všichni. Tady je první část mých knihomolských problémů, se kterými se potýkám skoro pořád. Některé problémy jsou závažnější než jiné, ale přesto všechny do jednoho nejsou pro mě přítěží. Mám je ráda, protože je to zase kousek mě. Moc dobře vím, že kdybych moc chtěla, spousty z nich se dokážu zbavit, ale tak nějak má na čele laserem vypálenou cedulku lenoch.
Pojďme se tedy proto podívat, co mě ve světe knih "trápí" a můžete si porovnat, jestli jste na tom také tak, nebo jinak. Budu ráda za vaše reakce, jestli také trpíte těmito problémky, nebo jsem v tom sama? Je to průzkum! :D
Ne dobře, jsem jenom zvědavá.  Druhou část vám sem přidám zase někdy příště. Užijte si čtení :)

  1. Čtu pomalu = jsem podprůměrný čtenář
Myslím, že zrovna tohle tvrzení nemůže být pravdivé pro všechny pomalu čtoucí osoby. Já jsem určitě hodně podprůměrná, protože se mi čísla u přečtených knih rok od roku zmenšují, ale u mě je tomu tak proto, že mám spoustu jiných koníčků a školu a neumím si skloubit čas. Neumím plánovat a tak neplánuju.
Když se ale podívám pár let zpátky na to, kolik knih jsem za rok přečetla, tak si dovolím tvrdit, že i člověk, který čte pomalu a má na čtení hodně času, nemusí být podprůměrný. Každý čteme jinak rychle, to ano, ale nikdy by si neměl o sobě myslet, že je podprůměrný. Hlavní je, že čteme. Takže až vám zase někdo někdy bude říkat, že když čtete pomalu, jste podprůměrní, mávněte jen rukou, usmějte se a čtěte dál.

2. Věčně nemám záložku
Tohle asi taky znáte. Jsem sice tvoreček kreativní a několik záložek jsem si dokonce vyrobila, ale že bych je v těch knihách nosila? Ani omylem! Tohle štěstí má tak 1 z 10 knih a to ještě když si vůbec vzpomenu! Kolikrát nadávám, že by se mi hodila záložka, ale jsem líná si nějakou obstarat. V lepším případě v knize nějaká skončí těsně před dočtením knihy, takže se v ní vlastně ani trochu neohřeje…
Má to ale jedno malé, zcela bezvýznamné plus. Trénuju tak paměť, i když, co si budeme namlouvat. Ono je kolikrát sakra těžké si vzpomenout, kde jste skončili, čtete-li nějakou hodně tlustou knihu (které chybí látková záložka) a nebo, pokud čtete více knih na jednou  (viz. bod níže), to je teprve oříšek a výzva vzpomenout si!
Ale k takovým věcem, jako ohnutí rohu stránky, který má sloužit jako záložka, se opravdu nesnižuji. Když je nejhůře, využívám vlakové jízdenky nebo lístky z autobusu, ale jak říkám, není to zase tak často. Jsem prostě lenoch.

3. Mít rozečtenýh 5 a více knih není problém
Ne, to opravdu pro mě není problém. Problém pak je, nezačínat číst další, ale snažit se dočítat ty, které jsou rozečtené. Další problém je, že občas zapomenu, co se v knize stalo, protože mám přeci roztečných 5 a více knih najednou a z takového čtení kolikrát skoro nic nemám. Jenže… já si prostě nemůžu pomoct! Je to nemoc.
Kdo mě zná, ten ví, že s tímto problémem bojuji už pěkně dlouho a mám období, kdy to nedělám a pak je tady to období, mnohem delší období, kdy to zase začnu dělat a ne a ne se toho zbavit. Mimochodem, kdyby vás to zajímalo, tak toto období rozečtených knih je u mě momentálně v režimu On. Prosím, napište mi někdo, že v tom nejsem sama.

4. Knihy kam se podíváš
Tohle není na první pohled problém. To je ráj! Na pohled druhý a třetí a možná i ten čtvrtý a pátý, to problém rozhodně je.  Protože knihy jsou opravdu všude, kam se podívám. Nemám místo v knihovničce a stejně si pořád kupuji další a další knihy. Nemám místo ani na nové poličky. Knihy už dokonce skladuji do komínků kolem postele, pod postelí nebo na okně.
A to není všechno. Ne jenom, že si knihy kupuji v knihkupectví, já za ně utrácím i v elektronické podobě. Ale to ještě stále není všechno! Jsem posedlá knihami a proto, jako každý správný knihomol, musím chodit i do knihovny, ze které si obvykle a velice ráda, nosím minimálně 5 knížek.
A tady nastává problém vážení. Na pohled jsem jako v ráji, ale uvnitř sama sebe svádím boj. Boj o tom, kde vzít více času a čtení, kterou knihu si přečtu první a jak to udělat, abych mohla přečíst co nejvíce knih. A pak to dopadá tak, jako v bodě předchozím. Měla bych se začít léčit. Opravdu.
Problémy typu, co na to říkají rodiče, raději vynechám úplně, protože by to bylo asi ještě na dlouho.  Ruku na srdce, známe to každý. Řeči typu, běž se raději učit, nebo ona ti ta kniha nikam neuteče, známe opravdu asi všichni….

5. Kde najít víc času?
Tak tohle je opravdu velký problém! Pokud jste školou či prací povinní, o volném čase na čtení si můžete leda jen tak zdát. Už v pondělí netrpělivě vyhlížíte víkend, abyste si mohli spokojeně a nikým nerušeně číst. Problém nastává v okamžiku, když i všechny vaše víkendy jsou těžce vytížené. Pak už opravdu nezbývá, než se naučit šetřit s časem a naučit se plánovat si věci na hodiny dopředu.
Ale když ono je to tak těžké a taky to zabere spoustu času! To si raději půjdu číst, a v duchu si budu vyčítat, že jsem se měla učit do matematiky, chemie a němčiny, ale když ta kniha je tak napínavá. Navíc, čtete-li povinnou četbu, výčitky svědomí by vás mohli v ten moment opustit. Děláte přece něco do školy!

Když to vezmu kolem a kolem, tohle je 5 problémů, které tvoří nekonečnou smyčku, ze které se nemohu vymotat. Mé problémy však ještě pokračují a na pokračování se můžete těšit příští týden v pondělí...
Trpíte také podobnými, ne-li stejnými problémy? Podělte se do komentářů. Přece mě v tom nenecháte samotnou.
Knihám zdar!

You Might Also Like

0 komentářů

Like us on Facebook