KNIHOMOLOVY PROBLÉMY 2/2

října 20, 2015

kp
Jsem tady (konečně) s druhou částí knihomolových problémů. Nedělalo mi ani tak problém sepsat tento článek, protože se s tím potýkám prakticky každý den. Spíše jsem měla problém se k němu vůbec dostat, protože jsem v poslední době celkem vytížená školou (nečekaně) a proto je tady takové ticho.
No a pak jsou tady malé radosti všedního dne a další aktivity, kterým se snažím věnovat, ale nejsem robot a ani roztříštěná na milion kousků, takže to ve výsledku vypadá velmi chaoticky a nestíhám ani polovinu toho, co bych chtěla. (A pak jsou tady dny, kdy si dobrovolně dělám studijní volna. Hehe 3:) )
6. Škola, škola, škola...
Škola je přesně ten důvod, proč j tady na blogu tak mrtvo. Po příchodu ze školy nemám doslova žádnou chuť cokoliv dělat. Natož tak se ještě učit nebo si číst. I když čtení miluji, musím své já nějak uklidnit. Třeba filmem a pak už je zase moc hodin a á už se musím zase učit. Je to začarovaný kolotoč a osobně si říkám, jak dlouho to ještě vydržím.
No jo, j vím. Můžete namítat, e mám ještě víkendy, ale věřte nebo ne, i ty už jsou svým způsobem zabrány a uzpůsobeny škole. I když mám tolik koníčků a zájmů, nemám na nic čas a takové malé volno si mohu dovolit maximálně jeden víkend za měsíc. Au.

7. Prokrastinace
Už jsem to zmínila v bodě nad tímto. Prokrastinace je u mě spojena se školou a tak prokrastinuji vždy, když přijdu domů ze školy. Potřebuji si odpočinout, úplně vypnout ten proud myšlenek a tak to skončí někde u filmu. Abych si mohla číst, musím být odpočinutá, protože pak se moc na text nesoustředím a musím pak čít stránku třeba 2x a to není prostě ono… Teď je to prostě trochu náročnější.

8. Auto, autobus, vlak.. číst se dá i tam
Ano to dá. A je to v podstatě jediná možnost, kde si mohu číst. Cestou do školy nebo cestou ze školy, za předpokladu, že se nemá nic učit. Což je teď, skoro koncem října už nemožné. Tohle fungovalo v září, ale teď už ani moc ne. Jediné co teď cestou do školy a ze školy čtu, jsou poznámky z hodin, abych si aspoň malinko ušetřila práci. Pokud u toho teda neusnu, že jo…

9. Goodreads výzva a já
Goodreads je sám o sobě skvělou stránkou. Je na něm spousta knih, můžete si nastavit spoustu věcí a pro mě osobně je na něm ještě stále neznámo mnoho věcí. To nejdůležitější je ale asi výzva, které se účastním již asi po čtvrté. Je to skvělé. Vždy prvního ledna jsem strašně motivovaná to dotáhnout do konce, ale víte co? Čím jsem starší a tím víc mám méně času, počty knih v mé osobní výzvě se zmenšují. Bojím se, abych na ni někdy nezanevřela v rámci deprivace z toho, jak nemám čas číst. No, snad ne.

10. Úplné ticho nebo hudba?
Někteří z Vás ví, že mi nedělá vůbec problém při čtení poslouchat hudbu. Jakoukoliv. Jak moc se mi divili spolužáci, když jsem si ve třídě otevřela knihu, nasadila sluchátka a pustila si do nich hudbu, abych vymezila svou zvukovou barieru od jejich hlasitého křiku. Nechápou to a já to nedokážu vysvětlit. To stejné mám i s učením se věcí do školy.
Samozřejmě, taky něco někdy přečtu i bez hudby. Většinou jsou ty stavy, kdy už jsem jako chodící mrtvola a sotva vnímám a tak mi hudba ani tak nechybí, ale když jsem čilá, tak čtu jedině s hudbou. A co vy?

11. Pohodlí je důležité!
Když mám tu příležitost, ráda si při čtení udělám pohodlí. Protože i to je důležité a odvíjí se od toho, kolik toho přečtu, jestli mě to baví nebo ne a jdu radši dělat jiné věci, které mám zrovna ten den na práci…
Takže se mi většinou z takového normálního víkendového dne vyklube den, kdy buď čtu, nebo ne. Taky záleží na počasí, že jooo. To určitě znáte. Když je venku hnusně, deštivo a zima, raději si uvaříte konev černého čaje s cukrem a citronem, sáhnete po dece a jdete si číst. Než když je hezky a z venku to volá o poslední možné teplé a slunečné podzimní zážitky s přáteli.

You Might Also Like

0 komentářů

Like us on Facebook