10 DŮVODŮ, PROČ ZAČÍT PSÁT

ledna 14, 2016


Tento článek jsem psala pro svůj povídkový blog, ale protože začínám pociťovat jisté rozpolcení své osobnosti na několik částí na několika blozích které vedu, a přitom si připadám lehce schizofrenně, rozhodla jsem se, že se již definitivně usadím na jednom blogu a to bude tento. Protože mi sedí, protože je o všem co mám ráda a protože na něj můžu psát co chci. 

A tím co chci, momentálně myslím i to, že bych se zde chtěla věnovat článkům ze spisovatelského šuplíku. Takže pokud máte pocit, že jste těchto 10. bodů již někde četli, pravděpodobně se nepletete, jen to bylo na jiném blogu. 

Rozhodla jsem se založit konečně novou rubriku "O psaní", zabývající se právě psaním. Mými osobními postřehy, typy a radami, které by mohli někomu pomoci v nelehké cestě k napsání knihy. Nechci Vás však odrazovat. Nic takového. Psaní sice není moc lehké, ale mnohdy je to mnohem větší legrace, než by se na první pohled mohlo zdát. Své by Vám o tom jistě pověděli i hráči textových rpg her, o kterých bych se zde také jednou chtěla zmínit.

Dnes se ale budu věnovat 10 důvodům, proč je dobré začít s psaním. Třeba Vás tím také nalákám k psaní a kdo ví? Třeba se zde zrodí nová spisovatelská hvězdička, která začne pomalinku růst.



1. ZLEPŠÍTE SI GRAMATIKU

To je asi ten nejdůležitější a nejhlavnější důvod, proč je dobré začít psát. Ten fakt, že Vám gramatika moc nejde, protože jste jí nikdy moc nedali, si pořádně uvědomíte až v momentě, kdy vám word nebo jiný textový program, vyplivne skoro celý text označený červenu vlnovkou. Určitě víte, co přesně myslím. Ale věřte nebo ne, psaním a pak následným opravováním vlastních chyb, se člověk naučí ty chyby nedělat. Vážně, vím, o čem mluvím.
Něco jiného je samozřejmě, když píšete ve spěchu, protože Vás políbila múza a nemáte čas opravovat po sobě své chyby hned teď, protože myšlenka nepočká. Plyne stejně rychle jako potůček v lesíku.


2. ROZVÍJÍTE FANTAZII

Ano, je totiž jenom na Vás, jestli napíšete lovestory, horor, post apokalyptický příběh, fantasy, detektivku či dystopii. V každém případě byste však měli mít pro svůj příběh vyhrazený pouze JEDEN literární žánr. Spisovatel by neměl míchat jablka s hruškami. Někdy to jde, ale někdy prostě ne.


3. BUDETE DĚLAT NĚCO PROSPĚŠNÉHO 

Psaní je rozhodně lepší způsob trávení volného času, než třeba dívání se na televizi, která je jen výplachem vašich mozků a nic Vám stejně nepřináší? Chcete se dívat, jak v televizi dávají reklamy na krvácející dásně, vložky nebo na problémy s hemoroidy? Tak do toho. Já se radši půjdu ponořit do svého světa z písmenek.


4. KDYŽ VYTRVÁTE, BUDETE FAKT DOBŘÍ

Pokud začínáte s psaním, nikdy si nemůžete myslet, že po prvním týdnu dokážete napsat knihu. Jestliže nemáte dobrou gramatiku a k tomu ještě malou slovní zásobu, věřte, že to půjde hodně těžce. Jednou jsem na svůj twitter účet napsala: "Příběh je jako víno. Čím déle jej píšete a hrajete si s ním, zraje a stává se tak lepším." A o tomhle přesně psaní je. O vytrvalosti. Když si půjdete za svým, tak to jednou dokážete.

Někdo má talent na psaní ve vínku už od narození, někteří se musejí pracně učit, jak dobře psát. Osobně jsem ten druhý případ a moje sestra zase první. Takže celkem vím, jak těžké to je, ale přesto to nevzdávám a bojuji. K tomu, abyste si doplnili slovní zásobu, je dobré číst knihy. Spousty knih. Avšak pozor ale na to, abyste nekopírovali psací styly autorů, které zrovna čtete.


5. MÁTE NEKONEČNĚ MNOHO MOŽNOSTÍ 

Nekonečně mnoho možností, jak si se svým příběhem vyhrát, až vám z toho bude běhat mráz po zádech. Nebudete kolikrát stíhat si všechno zapisovat. Není to prostě možné. Spousta myšlenek Vás napadne těsně před spánkem, ale jestliže nemáte po ruce něco k zapsání, pravděpodobně o tyto květ nápady přijdete hned, jak se octnete v říši snů.
Nicméně, sny jsou samy o sobě také dosti inspirativním materiálem k tvorbě. Jen je musíte umět dobře popsat. O tohle jsem se už taky pokoušela. Občas mám živé sny, ale nedokážu je přesně zformovat pomocí slov tak, aby co nejvíce odpovídaly tomu, co se mi zdálo. Smutné. Někdo třeba bude mít více štěstí.


6. CELKEM SLUŠNĚ POKECÁTE S VLASTNÍMI POSTAVAMI 

Tohle trochu zavání schizofrenií. Ano já vím, ale pravda je taková, že až budete mít nějakou dějovou linku, pár postava a napsaných několik desítek stran textu, bude vám z toho pomalu lehce hrabat. V dobrém smyslu. Po několika desítkách stran se Vám totiž v hlavě utvoří ještě mnohem více promyšlenější postavy a děj se ještě více prohloubí. To nevede k ničemu jinému, než že si své postavy začnete trochu více popisovat mimo příběh. Vytvoříte jim nějaké karty a sepíšete ještě podrobnější životopisy, než měli doposud. Samozřejmě, že jejich životopisy píšete s tím, abyste nezapomněli, co jste vlastně chtěli napsat a ne proto, že i potřebujete na chvíli od samostatného psaní odpočinout. Mnohdy vám totiž naskočí nějaká myšlenka a scéna, která se vám teď zrovna nehodí, ale v budoucnu by mohla.

No a pak už je tady jenom ten bod, že vám do vašeho příběhu začnou kecat vaše postavy. Vy jste je stvořili, tak proč by ony nemohly projevit svůj názor, že? Nakonec to dopadne tak, že v duchu budete se svými postavami vést dlouhé rozhovory o tom, co chcete udělat. Někdy, když nebudete mít náladu na nic, budete psát bez debat a bez remcání zbytku "týmu" a až po dopsání se na vás vrhne lavina námitek a stížností, když to nebude ku prospěchu zrovna té a té postavy.


7. VŠECHNO MÁTE VE SVÝCH RUKOU

Jste vlastně takový malý bůh svého vlastního příběhu. Vy jste ten, kdo vypravuje příběh. Vy jste vypravěč. Máte všechno pod kontrolou. Můžete být krutým a zlým vypravěčem a své postavy mučit od svítání do soumraku, nebo jim můžete dopřávat lásku, vdechnout další nové životy a pak jim je, stejně jako život, vzít.


8. SPOUSTA MOŽNOSTÍ PRO ZÁPLETKU

Vaše postava může trpět samomluvou a promlouvat sama k sobě skrze dlouhé monology. Nebo můžete mít skupinu žen ve středním věku se skupinou dětí, které prchají ze své rodné země před zákonem, kterým je smrt… Atd, atd..


9. MŮŽETE SE VYŘÁDIT V ORIGINÁLNÍCH SCÉNÁCH A POPISECH 

Někteří čtenáři to zatracují, ale vy se alespoň procvičíte v popisu. Čeho? Okolí, přírody, postav, bojových scén atd, atd. Dobrý popis není nikdy na škodu. Dobrý popis uvede čtenáře do děje, navodí tu správnou atmosféru a čtenář už se od příběhu jen tak neodlepí.


10. MŮŽETE VYDAT VLASTNÍ KNIHU

A to nejlepší nakonec. Ano. Věřte nebo ne, ale  máte slušnou šanci napsat svou knihu za pouhý jeden měsíc. 

Pokud budete hodně dobří a s psaním neseknete hned po týdnu, protože "je to prostě moc pracné" (ale samo se to nenapíše), máte celkem slušnou šanci svou práci dokončit. Ba co víc? Můžete ji i vydat. Jestliže se vám poštěstí a oslovíte nějaké nakladatelství, které Vám odpoví, máte vyhráno. Neděje se to moc často, protože nakladatelé jsou poměrně nedůvěřivý k novým a začínajícím spisovatelům, ale znám pár jedinců, kterým se to povedlo.

A co teda dělat, když Vám z nakladatelství nikdo neodepíše? Nedělejte si z toho starosti. Pokud i přesto chcete vydat svojí napsanou knihu, můžete to zkusit samonákladem nebo formou e-knihy.
Tomuto tématu bych se zde ještě ráda věnovala malinko podobněji.

You Might Also Like

0 komentářů

Like us on Facebook