cestovní deník

HUMBOOK FEST 2017

října 08, 2017



Co jsem si odnesla z Humbooku? Tak v prvé řadě samozřejmě dobrou náladu, chuť začít znovu blogovat taky několik knih a taky pár deníčků. Ehm, ehm. Opět jsem se neudržela a velmi moc jsem utrácela. V prvé řadě bych měla říct, že jsem si nevzala s sebou foťák, protože už tak jsem byla ověšená taškami a taštičkami a další brašna navíc, se mi opravdu tahat nechtěla, takže tak. Kdo však ale tohle všechno sledoval, určitě ví, jak to tam aspoň zhruba vypadalo. A kdo ne, tak toho můžu odkázat třeba na foto report - na který jsem před chvilkou narazila - u She is a bookaholic.
Kdybych to měla shrnout jedním slovem, tak to bylo VELKÉ. Tak velké, že se tam mnohdy nedalo ani pořádně dýchat. Hemžilo se to tam mladšími dětmi a dospívajícími, takže jsme si tam s Terkou z blogu Mrs. Jungová, připadaly dosti staře. Také s námi jela Bookiescimfam, takže to byla vlastně taková dámská jízda.

ARLYLA - 4.KAPITOLA

července 23, 2017



Zavrtěl nad dceřinou nedochvilností hlavou. Přijde den, kdy ji bude muset říci pravdu. Něco mu říká, že ten den se blíží a i když na to měl skoro 18 let, stále neví, jak jí to říct. Sama zatím nic nezjistila. Její odlišnost se stále ještě neprojevila. Avšak dostal jasné instrukce. Nemůže už moc dlouho vyčkávat. Všechno by se tím jenom zhoršilo.V duchu nad svými myšlenkami zavrtěl hlavou. Teď by se měl postarat o to, aby bylo v kuchyni něco k jídlu a aby měl Roland co k obědu. Aby byli všichni spokojení a šťastní a až pak si může promluvit s Arlylou.

Poupravil si luk a toulec na ramenech, zkontroloval i další zbraně, které měl u sebe. Kapesní nožík v koženém pouzdře zasunutý ve vysokých kožených botách, zajištěný řemínkem a o něco větší nůž, jenž mu vysel kolem pasu v kožené pochvě. Vše bylo na svém místě a připraveno na lov. Popohnal svého koně a vydal se směrem k Slzavému lesu. Splnit slib, který jeho dcera dnes nedokázala splnit.Dívka mluvila něco o tom, že se v lese něco děje, ale on ji nenechal domluvit. Možná měl. Možná by teď věděl, proč když přijela, vypadala tak ustrašeně.

knižní recenze

RECENZE: VOLÁNÍ NETVORA - PATRICK NESS

července 16, 2017


Connor je svým způsobem normální kluk až na to, že to nemá v životě zrovna jednoduché. Maminka je hodně nemocná, tatínek žije daleko předaleko a babička jej neustále diriguje. Ani se spolužáky to nemá nejjednodušší, protože ho šikanují. V neposlední řadě se rozhádá se svou kamarádkou a nakonec, nakonec je tady Netvor. Netvor je starý strom, tis, který chlapce po večerech navštěvuje a vypráví mu tři staré a moudré příběhy. Příběhy o tom, že ne vždy je všechno takové, jak to na první pohled vypadá. Požaduje však za to na oplátku od Conorra, aby mu povyprávěl příběh čtvrtý.  A není to jen tak obyčejný příběh. Je to příběh o děsivé pravdě, které se musí postavit čelem. Zvládne to?

Před nedávnem tato kniha oblétla knižní blogosféru. To jsem postřehla i já, člověk, který už více než rok o knihách nenapsal ani čárku. Musím říct, že recenze jsem nečetla. Postřehla jsem ale, že podle knihy byl natočený stejnojmenný film, na který jsem se podívala někdy v únoru (ještě dříve než jsem přečetla knihu! Vážně, opravdu, já vím, jde to se mnou z kopce!) a až poté jsem knihu četla. Díky filmu jsem zjistila, že se nejedná přímo o pohádku, jak jsem si až do té doby myslela. Kniha mi totiž v poličce ležela alespoň 3 roky, než nastal její čas a já ji doopravdy otevřela. 

vegetariánské recepty

CIZRNOVÝ HUMMUS

června 17, 2017


Není Hummus jako humus. Ten cizrnový je velmi dobrý, rychlý a taky zdravý. Navíc jej můžete podávat jako pomazánku nebo třeba jako dip k masům, zelenině, bramborům... Když dělám hummus, vždy ho mám tak moc, že třeba 3 dny nejím nic jiného. Nikdy se mi ale nestalo, že bych se jim přejedla. Miluju tu chuť a česnek, takže za sebe říkám ano!
Osobně volím variantu, kdy si koupím cizrnu v balení ve zdravé výživě, nechám namáčet a poté vařím. Těm plechovkovým nějak moc nevěřím. Raději tomu dám víc času (namáčení, vaření, mixování) a vím, co se s cizrnou stalo. Než si koupit již uvařenou z plechovky. I když ta je jistě taky dobrá, ale sto lidí, sto chutí (:

Potřebujete:
cizrnu (předem namočenou a uvařenou nebo cizrnu z plechovky)
sůl
pepř
olej (olivový ideálně)
citron(ku)
římský kmín (drcený je nejlepší)
nějaké bylinky (třeba provensálské)
česnek!

Postup:
Uvařenou cizrnu rozmixujte  pokud se vám to nepovede, klidně přidejte trochu vody ve které se cizrna vařila nebo vodu z plechovky. Přidejte všechno koření, sůl, pepř, citron, olej a hlavně česnek a znovu promixujte dohladka. Pokud se vám bude zdát, že tomu něco chybí, tak přidejte česnek nebo citron a podle chuti si svůj hummus dochuťte sami :) 

Podávejte k zelenině jako dip, namažte na chleba když máte prázdnou lednici, upečte si brambory. Začíná léto, určitě by hummus naše využití i u grilování masa a zeleniny.

na téma

ČTENÍ NA LÉTO 2017

června 11, 2017



Znáte to, léto se kvapem blíží, plánujete si dovolené, přemýšlíte co budete dělat a jak relaxovat. Jedna z mála možností, jak relaxovat, je i čtení. A jelikož už i já mám nějakou tu malou dovolenou naplánovanou, není od věci si vymyslet, co bych si ráda přes léto přečetla.
Je mi jasné, že nepřečtu všechno, ale je to seznam, kterým bych se chtěla volně inspirovat a přečíst alespoň pár knih. Protože, přiznám se vám, já teď na to čtení zase tolik času nemám. Díky jiným povinnostem ho prostě a jednoduše zanedbávám. 

Projela jsem proto své goodreads a internet a rozhodla se udělat si malý seznam "CHCI PŘEČÍST V LÉTĚ"

 Začnu trochu odborně. Dvě knihy, které mám doma už od zimy a kterým jsem až do teď nevěnovala tolik pozornosti, kolik by bylo třeba. Letošní rok je zvláštní a je třeba se obrnit spoustou pozitivní energie, jinak to bez toho půjde těžko. První knihu mám rozečtenou, druhou jsem si koupila k Vánocům, neb mně plně vystihuje. Jen si najít chvilku klidu a trochu se do ní začíst.




 Dvě knihy, dva filmy. Je to již dávno, co jsem oba dva filmy viděla, ale příběhy mne nadchly. Nebylo by od věci se k nim opět vrátit v knižní podobě, protože knih není nikdy dost.
A víte jak je to s těmi filmy že? když jste unavení, zrelaxujete u nich a pak se dostanete ke knihám. I když osobně preferuji nejdříve knihu a pak film, od té doby co pracuji, se mi trochu mění priority. Au. 
Dva silné příběhy, na které jsem zvědavá. Třeba mi vyjde alespoň jeden.
 Dva fantasy příběhy, na které si dělám zálusk delší dobu. Kdo mně zná, ten ví, že já tohle prostě můžu. Nijak se však nevylučuje, že místo těchhle dvou sáhnu po Tolkienovi nebo něčem podobném, co zrovna bude po ruce. 


Poslední dva příběhy mám také už nějakou dobu doma. Oba jsem načala, ale nedočetla je. U kouře jsem někde na začátku, avšak potřebuji k tomu klid. Monument se čte tak nějak sám, ale běhá mi z něj mráz po zádech. 













Takže to je můj "malý seznam". Třeba někoho z vás něco zaujme a nebo, kdo by měl chuť, může mi v komentářích zanechat nějakou další knižní inspiraci. Nějak se nebráním ničemu. 

Už teď vím, že nestihnu všechno a že některé se mi protáhnou do dalšího volna, protože krom četby mám v plánu se naplno věnovat józe, cvičení, jízdě na kole a bruslích a také bych si ráda našla chvilku na kreativní činnosti jako je kresba a malba nebo psaní. Je toho hodně. Uf, snad to krom jiných dalších povinností všechno zvládnu! 

Arlyla

ARLYLA - 3. KAPITOLA

května 20, 2017



Už z dálky viděla svého otce, který seděl v sedle šedobílého koně a běžel tryskem z podhradí. Musel ji také spatřit, neboť kůň začal znatelně zpomalovat.Myslela si, že ho mine, ale něco v jeho tváři ji nakonec přinutilo zpomalit a zastavit. Pohladila koně po krku. Kůň si odfrkl po náročném běhu. Čekala.

Zastavil.

"Otče, tam v lese j-" nedořekla. Zamračil se na ni snad ještě více než před chvílí a vystřelil ukazovák ve varovném gestu. "Na hrad, za Rolandem. Okamžitě!" Rozkázal jí, jako by se tak choval celý život. Dívku jeho autorita lehce překvapila. Už si ani nepamatovala, kdy se k ní zachoval právě takto. Také ji překvapilo, že neřekl za lordem nebo pánem, ale nechala to plavat. Nevyplatilo by se jí otce teď provokovat.

"Ano otče," sklopila zrak a popohnala Ramína kupředu, aby se co nejdříve dostala na hrad. Roland ji hledá, otec se zlobí. Něco se děje.

deníček

JAK JSEM SE ROZHODLA PLÁNOVAT

května 13, 2017

Ano, zrovna já! Já, která všechno píše a dělá spontánně tak, jak to cítí. Ptáte se cože jsem se to rozhodla naplánovat? Příběh, samozřejmě. Kdo mou maličkost zdá již delší dobu, ten ví, že opravdu nikdy jsem si nic neplánovala. Jistě, malé poznámky k příběhu jsem se naučila psát. Časem. Hlavně u Alfova syna a to mě pohánělo v psaní.
Vždy jsem si napsala pár poznámek jako" kdo, kde, s kým a jak :D a buď jsem to všechno nacpala do jedné kapitoly, nebo to bylo rozsáhlejší a měla jsem zásobu na delší dobu.

Well, tentokrát jsem se ale rozhodla plánovat krom poznámek i něco víc.
Asi jsem opravdu dospěla do fáze, kdy jsem schopná psát. Tím myslím, že se mi teď všude válí papíry s poznámkami. Různých jmen postav i míst. Různé jména, která možná použiju a možná taky ne. Návrhy a náměty.Nové situace, poznámky, jména míst. Je toho moc a je v tom hrozný zmatek. Založila jsem proto (konečně!) spisovatelský blok, do kterého se snažím všechno přehledně napsat a nacpat. Hezky ručně. S propiskou klouzat po papíru. Je to zvláštní, ale od doby, co jsem odešla ze školy, píšu sice v práci každý den, ale nikdy to není moc dlouho a většinou jen čísla... Užívám si proto každý tah, který napíšu na papír mnohem více, než když jsem chodila do školy.

Jasně, že mám nějaké poznámky i v počítači. To hlavně, ale nikdy jsem se nenaučila si je psát přehledně. Do počítače totiž píši většinou, když mám dobrou myšlenku, kterou dokážu rychle zapsat. Později si ji přepíšu do bloku nebo někam na papír a dále s ní pracuji a upravuji ji...
Na psaní je totiž krásné, že i když plánujete něco, většinou z toho vzejde něco jiného a i u toho plánování píšete první myšlenky, které vás napadnou. Poté s nimi můžete ještě manipulovat a upravovat je. Přepisovat, škrtat a psát další a další a hlavně pomocí nich, tvořit příběhy.


Tak tedy: slavnostně přísahám, že budu psát pravidelněji tak, jak mi to volný čas dovolí a někdy snad i něco opravdu dokončím. Byla bych za to ráda a tak tomu musím věřit. Vaše zpětná vazba je mi velkou motivací pro další psaní, stejně jako návrhy nebo kritika co zlepšit. Bez toho se nikdo nemůže hnout. A samozřejmě, musím se vypsat. Já vím, ale věřím, že už teď je to lepší než moje prvotiny a začátky.

Takže, pěkný zbytek soboty. A ještě hezčí neděli.
Já se jdu opět ponořit do plánů a tvorby nového světa.
Sem tam se s vámi budu dělit o reálie, postavy, hlášky, útržky a samozřejmě další kapitoly.
Pokud si nechcete nechat nic ujít, můžete sledovat můj facebook, kde bych vás ráda zásobovala a poté i zde udělala nějaký souhrnný článek.

Arlyla

ARLYLA - 2. KAPITOLA

května 10, 2017


"Kde je zase ta holka, když jí člověk nejvíc potřebuje?" brblal si rozčíleně pod vousy a mířil rovnou do hradní kuchyně v domnění, že svou dceru najde právě někde tam. Pravděpodobně s párem ušáků, nebo koroptví, jak jim vyvrhává vnitřnosti, stahuje je z kůže nebo jim škube peří. A nebo taky ne....
Jakmile otevřel dveře, jediné co spatřil, byl kuchař a jeho ještě rozespalý učeň, kterého kuchař právě peskoval za to, že zaměnil mouku za sůl. Zamračil se nad výjevem, který spatřil a rychlým krokem došel až ke kuchaři, který si právě bral do rukou ocílku, nůž a horlivě u toho nadával.

"Já to věděl. Tady už na nikoho není spolehnutí! Ani na toho ňoumu ani na-" zarazil se, když spatřil, že tu již není sám, což bylo jenom dobře. Kdyby mluvil ještě chvíli, nemuselo by to pro něj dopadnout dvakrát nejlépe. I když měl v ruce nůž.
Když jej kuchař spatřil, probodl podkoního pohledem, který nehybně postával v rohu kuchyně u dveří. Ten se na něj jenom letmo usmál, došel až k němu a oslovil jej.

"Ahoj Filipe, neviděl jsi, nebo nebyla tu-" nestihl ani doříct větu, když mu kuchař skočil do řeči. 

Arlyla

ARLYLA - 1. KAPITOLA

května 08, 2017


Bylo časně z raná, když se lesem ozvalo první ptačí cvrlikání. Slunce se již přehouplo nad obzor a jeho paprsky jasně ozařovaly zelené listí, které bujně rašilo ze všech větviček. Bylo znát, že jaro přichází a les se probouzí k životu. Kdesi v dáli zurčel potůček, v trávě se sem tam objevovaly bílé skupinky konvalinek a po stromech poskakovali veverky. Pokoj a klid, který tady vládl, však narušil dusot koňských kopyt, který se blížil z velké dálky.

Seděla v sedle svého hnědáka a popoháněla ho kupředu. Co chvíli se otočila, aby zjistila, jaká je situace a jestli to, co ráno při brzkém lovu potkala, již setřásla. Nebylo to hezké podívání a když se rozhodla, že půjde na lov, tento tvor ji nemile překvapil. Zdálo se však, že se ho zbavila, ale dívka nezastavovala. V pravidelných intervalech se jemně dotýkala koňských slabin a tím naznačovala, že má její hnědák ještě přidat. Nechtěla ponechat nic náhodě a měla v plánu se z tohoto nevydařeného lovu vrátit živá.

krátké povídky z podsvětí

TICHÝ POZOROVATEL

dubna 25, 2017

Ze série: Krátké povídky z podsvětí

Stála jsem tam v té polotmavé ulici, pod sluncem zapadající oblohou a třásla se zimou. Počasí bylo proměnlivé tak, jak to v Anglii bývá po celý rok. Od předchozího deště bylo všechno mokré. Cesta na níž jsem stála, zeď o kterou jsem se opírala i já samotná jsem byla na kost promočená. Z dlouhých, černých vlasů mi ještě teď kapaly kapky dešťové vody.

Přimíchala jsem se do hloučku postávajících prostitutek, protože jsem měla jistotu, že těch si ani nevšimne. Kdybych chtěla, mohla bych svůj obličej pozměnit, ale jak jsem předpokládala, když procházel, nezavadil o ně ani pohledem. Hlupák!
Táhlo ho to za odměnou a pocitu moci. Hlavu už měl v oblacích při představách, jak plení londýnské metro, ale to hlavní mu krok po krůčku ucházelo. Realita.

A to si na začátku vedl tak dobře. Frankův nejlepší svěřenec, který to mohl dotáhnout hodně daleko.

literární projekty

BYLO NEBYLO PROJEKT; KOMENTÁŘOVÁ POVÍDKA

dubna 24, 2017



Je to již dlouhá doba, co jsem chtěla udělat něco takového avšak zatím jsem k tomu nenašla odvahu. Je na čase s tím už něco udělat a začít si plnit úkoly na to-do listu tak, aby to tady znovu oživlo. Aspoň trošku. Jsem tady proto dnes s článkem, který by snad mohl nakopnout do psaní nejenom mne, ale i Vás, co máte také psací blok.

Oč se tedy jedná?
Ráda bych tady v tomto článku udržovala komentářovou povídku se svými čtenáři i náhodnými kolemjdoucími. Povídka by se měla týkat fantasy světa, ale postavy, zápletky a další věci jsou jen a jen na vaší fantasii.
Bude to chtít pár pravidel, aby jsme se v tom brzy neutopili.

krátké povídky z podsvětí

HEJNO PTÁKŮ

dubna 17, 2017

Ze série: Krátké povídky z podsvětí

Procházel jsem se tmavou uličkou a hledal Franka, mého šéfa. Místo toho jsem však viděl jenom bezdomovce válející se u popelnic, z nichž někteří leželi přikrytí novinami a jiní zase starými kartony. O kousek dál zase postávaly dívky snažící se vydělat peníze pro své pasáky, pomocí svého těla a taky bandu opilců, ohřívající se u staré popelnice, ze které sálaly oranžovo červené plameny a tak důvěrně známý pocit tepla. To jediné jim stačilo ke štěstí. Po Frankovi však nebylo ani vidu ani slechu. Žádná stopa. Nic.

Ještě chvíli jsem pokračoval v cestě, ale něco, nějaká má skrytá intuice se mě snažila přesvědčit, abych se otočil na patě a vrátil se tam, odkud jsem přišel. Ale Frankova nabídka o tom, že budu vůdcem vlastního londýnského podsvětí zněla tak lákavě a neodolatelně. Stačilo jenom splnit jednu věc: najít Franka a omluvit se. Za všechny špatné přešlapy, které jsem učinil v minulosti.



Like us on Facebook